Historie



     Jak jsme začínali s rybařinou

     Na těchto stránkách vás budeme seznamovat se vznikem a historií MO ČRS  Nový Bor. Organizace v našem městě existuje bez přerušení od roku 1945, kdy se datují první zmínky o obnovení rybářské organizace po druhé světové válce.

 

                               Výbor MO ČRS

                                Nový Bor

     Rybáři a rok 1945

 

     Dozněly poslední výstřely, dozněl jásot národa oslavujícího vítězství – uvadly květy, kterými jaro oslavilo květen 1945. Jen pomalu vrací se život zpět do vylidněných vesnic a měst v pohraničí. Je nutné se starat o tolik věcí najednou.

      Bývala Haida chce své české jméno. Jaké dostane? Návrhů je několik. Český Bor – Bor u České Lípy. Toto jméno zůstává.

     S čestnými lidmi, kteří se jdou poctivě živit do pohraničí, hrnou se sem i hordy těch, kteří si spletli pohraničí s Kalifornií v době zlaté horečky. Zlato,

zlato. A jen zlato – všechno – všechno nač se podíváš – je mé! Bez mezí – bez zákona. Je to skutečně tak? Můžeme nyní drancovat – domy – pole – vody – lesy, bez ohledu na následky? Ach né – tak to není.

     Voda, a srdce rybáře je u té vody a běží s ní v tom proudu potoka, na břehu rybníka si posedí a vodě posteskne.

     A první zastánci pravdy již připravují první kroky k zastavení „svobodného“ chytání v „revíru bez hranic“ . Jen určitý čas, jen určitý počet členů může mít „zlatá doba“ ničím a nikým neomazovaného rybaření. Někteří z těch, kteří si již obstarali střechu nad hlavou, vybalili své pruty a začínají se ohlížet po vodě. Jak to tady vlastně chodí? Jsou navyklí na pořádek vnitrozemského života.      Ke slovu se hlásí první pionýři svobodného pohraničí. Jsou to J.Ježek – Fr.Svoboda – Rezek – Kopic. Pošta je prvním pramínkem povodí rybářských základů v Boru u České Lípy – pramínkem, do jehož vod pomalu vplouvají další a další členové. Tito první průkopníci mají však nejen rádi vodu, ale i pořádek. Kam se obrátit v této ještě docela neuspořádané době – kdo poradí – kdo pomůže?

     Ve své snaze o pořádek naráží na skupinu lidí, kteří již vesele prohání vody v okolí Boru. Mají dokonce potvrzení s razítkem, které je „opravňuje“ k chytání. Když se snaží však Pošta s nimi sloučit, vychází nejevo, že tito lidé nedostali dosud řádný souhlas příslušných orgánů. Dobrá – půjdeme – jinam. Doba bezvládí nad bezbrannou rybou se chýlí ke konci. Ale čas letí a končí i rok plný bouřlivých událostí – končí sezóna.

 

                                                                      Bor u České Lípy – prosinec – 1945

 

 

    Pstruhové pásmo a rok 1946

 

     Již první dny nastávajícího roku nám říkají, že hrstka průkopníků rybářství  našem městě se opět přihlásila o slovo. Je to tentokrát již s větším důrazem než v minulém roce.       Do Ústí nad Labem letí zpráva o ustanovení rybářského spolku pro soudní okres Bor u České Lípy – datum založení 24. ledna 1946.

První funkcionáři rybářské spolku :

 

Předseda : - Jar.Ježek

Místopředseda : - Fr.Ajšman

- Jan Flesar

Jednatel: - Fr.Štibinger

Zapisovatel : - Fr.Svoboda

Pokladník : - L.Čtvrtník

Revisor účtů : - Hanzelín

                       - Maštálko

Porybný : - Jos.Pohl

- Jar.Kopecký

Členové výboru : - Fr.Šeba, Profeld, K.Raud, B.Rezek

Náhradníci : - Fr.Luňák, Fr.Beránek, Radič, Jos.Havránek.

 

     Tím teprve začíná naše rybářská Odyssea, honba za získání povodí pro nově založený spolek. V dubnu získává Bor u České Lípy prvních několik km vod na katastru obce Skalice a Okrouhlé. Nastává tuhý boj o další potoky kolem Boru. Je však nutno poznamenat, že se naši funkcionáři setkávají s nepochopením okolních vesnic, které nechtějí své vody předat spolku. Jsou to jmenovitě obce Lindava a Pihel.

     V obci Lindavě, tvrdí předseda MNV, že si spolek ustanoví sami. Při přešetření celé této záležitosti bylo však zjištěno, že nejen nic nepodnikl pro zřízení spolku ,ale vůbec neprojednával se zájemci obce, ,kteří měli zájem o rybaření. Ukazuje se tedy, že některý ze soukromníků podporován panem předsedou MNV  zde uplatňuje čistě svůj osobní zájem.

     Pihel je druhou takovou obcí. Tato již v polovině prosince minulého roku neodborným  zacházením zničila spoustu potěru. Dva rybníky, které se nachází na jejím katastru, byly vypuštěny a pod ledem vyrabovány. Tyto vody odmítl MNV svařit našemu spolku do odborného ošetřování. Tím dokazují páni předsedové okolních MNV nejen svou neznalost v obhospo-  dařování společného majetku, ale opojeni svou dočasnou mocí poskytují možnost různým chytrákům v jejich okolí, aby těžili z jejich paličatosti a rabovali dále lacino vody, které mají patřit nám všem, bez starosti o zítřek.

     Rozhořčení členové rybářského spolku se obrací se svými starostmi na Zemský svaz rybářů pro Čechy o radu. Odpověď nenechala na sebe dlouho čekat. Zemský svaz rybářský pro Čechy v Praze zasílá přípis, ve kterém přikládá pět výtisků stanov, které má výbor se žádostí o ustanovení spolku zaslat Poříčnímu svazu rybářskému do Ústí nad Labem k definitivnímu schválení. V polovině dubna, zajímá se již náš spolek o informace ohledně povolenek pro labský úsek, neboť jeho rybáři, ačkoli nejsou četní počtem, rádi by viděli, jak pěknou vodu, tak i pěknou rybu. Vody spolku v místě samotném nejsou na rybu bohaté  a „díky“ okolním MNV, ani nejrozsáhlejší.

     Bylo by však chybou domnívat se, že se naši rybáři starají jen o chytání. Již 30.dubna 1946 žádá Bor poříční svaz rybářský v Ústí – o 3000 kusů lína L2 ( původně žádal o 5000 ks, ale ani Ústí není nijak silné, proto musíme slevit), aby mohl náš spolek začít i se zarybněním vod, které mu byly svěřeny do rukou. Počátkem května roku 1946 přibývá sice členů, ale povodí ( je to zhruba 15 Km potoků) nikterak nenarůstá. Funkcionáři spolku stojí před prvořadým úkolem – tj. obstarání dostatečně velkého povodí, které bude vyhovovat stále  vzrůstajícím požadavkům rychle rostoucího spolku. Je odeslán dopis Správě státních rybníků v Doksech, se žádostí o pronajmutí rybníků pro naše potřeby.

Jedná se o tyto rybníky:

Panství Sloup v Čechách – dva rybníky:

V obci Radvanec, čís.katastru 777, vel. 8 ha, 67 a, 84 m2

           Janov, čís.katastru 595/1, vel. 3 ha, 94 a, 79 m2

Panství Zahrádky u České Lípy – dva rybníky :

V obci Pihelu, čís.katastru 1039, vel.5 ha, 23 a, 78 m2

                      čís.katastru 1039, vel.5 ha, 69 a, 92 m2

 

     Smíme doufat v kladné vyřízení této žádosti? Je v ní pro nás ukryto mnoho nadějí. Vždyť by to byla první stojatá voda spolku.

 

SLOVO K ZAMYŠLENÍ

 

     Je jistě na místě, umí-li se každý postarat o své. Ovšem tohle je někdy málo hrát si jenom na svém písečku, někdy je třeba vidět trochu dál. Dokladem toho je následující rezoluce.

RYBÁŘSKÝ SPOLEK PRO SOUDNÍ OKRES  BOR U ČESKÉ LÍPY USNESL SE NA NÁSLEDUJÍCÍ REZOLUCI:

1./ Jelikož spatřujeme roztříštěností rybářských práv poškození našeho obhospodařování, navrhujeme, aby jednotlivá rybolovná práva byla scelena a takto utvořené celky, byly dány místním stávajícím spolkům do vlastnictví. Nejmenší délka úseku budiž stanovena na 10 km plného toku. Tímto scelením, získaly by se řádné předpoklady pro správné obhospodařování povodí. V tomto případě může dobře hospodařit jedině spolek, obeznámený s místními poměry na základě dlouholetých zkušeností.

2./ Zároveň žádáme, aby bylo zamezeno jakékoliv podpachtování výkonu práva rybolovu, jakožto velmi nezralému jevu, rovnajícímu se meziobchodu. Buďte zahájeny rozsáhlé celostátní akce zarybňovací, které by byly schopny naše vytlučená povodí přivést do původního zarybněného stavu, na němž z největší části se zasloužily rybářsky organizované korporace i organizovaní jednotlivci, ježto tito s láskou a  dobrovolnou prací po řadu let zarybňovali příslušná povodí. Výsledkem těchto všech snah, bylo vypracování rozsáhlého hospodářského plánu na běhutých vodách, doposud jediného ve střední Evropě, podle něhož zavázali se všichni organizovaní členové zarybňovati. Naproti tomu neorganizovaní  jednotlivci nejen že nezarybňovali, nebo zarybňovali v nepatrném množství rybami nehodnotnými, ale vykořisťovali tyto vody z důvodů zištných a prospěchářských. Stavíme se tudíž plně za názor Zemského svazu rybářského, ježto tento může zaručit řádné zarybňování a distribuci rybích násad, racionální hospodaření na běhutých vodách a zaručit široké vrstvě lidové jednak chytání ryb, jednak rekreaci při našich krásných tocích českých řek.

                                                                     Bor u České Lípy, dne 21.května 1946

 

 

Další starosti

 

     Mámeli dobře obhospodařovat svoje povodí znamená to, je i dobře hájit. V květnu –46 obrací se proto rybáři z Boru na Zemský národní výbor pro tiskopisy a rybářské odznaky pro orgány ochranné služby rybářské.

     Jako první ochránci našeho povodí jsou vybráni J.Kopecký – Bor a J. Pohl rovněž  Bor. A nejsou to jenom temné živly, příživníci, proti kterým je nutno přísně zakročit, ale je to mnohdy i školní mládež, která svou neznalostí v zacházení s rybou má ne svědomí velké škody. Je proto nutné obrátit se přímo na zástupce, kterým je svěřena péče o mládež, aby byla učiněna náprava. Koncem května proto zasíláme  správám okolních škol dopisy, ve kterých je podrobně jak rozsah škod, tak i možné následky, které mohou stihnout ( v tomto případě) rodiče provinilců.

     Konečně dostáváme do rukou první papíry, které nám dávají vody k používání. Uvádíme přesné znění smlouvy.

 

                                    S M L O U V A

              o propachtování povodí v katastru obce

 

Jméno obce :     Velenice

Politický okres : Česká Lípa

Soudní okres:     Bor u České Lípy

 

Mezi předsedou Místního národního výboru zastoupeném

panem: Anotnínem Č í ž k e m

v Velenicích

jako zástupcem obce : Františkem  H a v l e m

propachtovatel :   obec  Velenice

a

1.)    Rybářským spolkem pro soudní okres Bor u České Lípy

zastoupeným předsedou p. Josef P o h l v.z.

v Boru u Čes.Lípy ul.Hřebenka č.p. 532

     2.) p. Františkem S v o b o d o u   v.z. jednatele

          v Boru u Čes.Lípy, ul. Sportovní č.p. 590

zastoupeným

pachtýř :  Rybářský spolek pro soudní okres Bor u České Lípy

uzavírá se propachtováním z volné ruky, když byly pachtovní podmínky vy-

loženy od 1.6.1946 do 15.6.1946 a námitky proti nim nebyly vzneseny tato smlouva

o propachtování povodí v katastru obce :   V e l e n i c e

                                                  § 1

propachtovatel propachtuje pachtýři celé využití povodí na pozemcích naléžejících ke katastru obce : V e l e n i c e

povodí, které nenáleží k majetku obce, ale omylem jsou propachtovány, ne-

pokládají se za propachtované.

                                                        § 2

hranice propachtovaného povodí jsou parny z přiloženého situačního plánku.

Z propachtování jsou vyňaty :

propachtuje se tudíž využití povodí v délce asi : 3,5 – 4 km

                                                § 3

doba pachtování počíná dnem 1.května 1946 a stanoví se na 12 roků

pachtovní den počíná dnem 1.května 1946a končí dnem 1.května 1958

kalendářního roku,

                                                § 4

pachtovné stanoví se roční částkou 500.- Kč ( slovy pětset korun ), pachtýř

je musí zaplatit vyplaceně i s doručným do třetího pracovního dne každého

pachtovního roku starostovi obce ( zástupci ) p. Václavu  V o m e l o v i

Je-li pachtýřů několik, ručí jako spoludlužníci, ručí za jednání příčící se po-

     vinnostem založeným na pachtovním poměru i tehdy, když se jich dopustili

pověřenci , tj. členové rybářského spolku pro soudní okres Bor u České Lípy.

Není-li pachtovní doby stanovena na celé roky, zaokrouhlí se pachtovné za dobu

před prvním pachtovním rokem na celé měsíce nahoru a pachtovné dlužno zaplatit

ihned po uzavření smlouvy o propachtování povodí,

                                                § 5

podpacht jest vyloučen – jen se souhlasem propachtovatele a s výhradou schválení příslušného poříčního svazu. Veškeré povolenky k lovu musí být podepsány rybářským spolkem pro soudní okres Bor u České Lípy.

     Jednání proti úmluvám v těchto odstavcích opravňují propachtovatele

po jednom napomenutí; v případě opětovného opakování, k okamžité vý-

povědi pachtovní smlouvy,

                                                § 6

úmrtí propachtovatele nedotýká se trvání smlouvy

                                                § 7

výlohy s kolkováním nesou stejným dílem propachtovatel a pachtýř

                                                § 8

v ostatním řídí se smlouva zákonnými předpisy

 

místo :  V e l e n i c e                                        datum : 24.června 1946

 

propachtovatel : V o m e l a   Václav                 pachtýř :  P o h l  Josef

                          K o p e c k ý   J.                                     S v o b o d a  F.

 

Předmětná smlouva byla schválena v celém rozsahu.

 

 

    Stálá honba za vodou, přináší další ovoce. Je to tentokrát smlouva s obcí Okrouhlou. Smlouva o propachtování povodí s touto obcí byla uzavřena mezi předsedou MNV p. Libotovským a ze strany naší, Jaroslavem Ježkem.  Pachtovní doba počíná dnem 1.7.1946 a stanoví se na 9roků. Pachtovné stanoví se částkou 100 Kč . Smlouva byla podepsána dne 1.7.1946

     Pomalu končí rybářská sezóna. Nebyla snad tou nejbohatší co do úlovků, ale přece je nutné zaznamenat úspěch, už pět nájemních smluv je podepsáno, jsou na katastrech Lindava – Svitava – Velenice – Okrouhlá a Skalice u České Lípy. Škoda, že stále není možno se dohodnout na pronájmu některého z rybníků, Alespoň z těch, které jsou jako součást konfiskátů. Při pomyšlení, že v borském koupališti je zatím uložena násada kapra, do které vkládáme svoje naděje, je nám úzko. Ani finančně na tom nejsme o mnoho lépe. Mnozí z členů nedovedli vyrovnat svoje poplatky za povolenky a tak končíme rok pasivní položkou 1100 korun.

 

 

 

 

                                                                                           prosinec 1946

Kapři do revíru a rok 1947

 

 

     Nový rok začíná starou bolestí. Roste počet členů a rostou i starosti o vodu. Tekoucí voda není ideální pro chov kapra, na kterého se soustředí zájem členů. Žádost za žádostí letí do Prahy na Jednotu rybářů. Téma stále stejné. Dejte nám rybníky, na kterých budeme moci vyprodukovat svoji rybu. Odpověď není uspokojivá. Jen nic neříkající slib. Pomohou opravdu? Je správný názor, že jedině státní rybářství se může  věnovat řádnému a osvědčenému rybničnímu hospodaření? Ne ! My máme názor trochu  jiný. Dejte mám vodu a my vám ukážeme, že dobrovolní pracovníci prodchnuti láskou k vodě, přírodě i rybě dovedou hospodařit – když ne líp – tedy právě tak dobře jako ti, kteří jsou placeni. I my máme odborníky, kteří své věci rozumí a máme i lidi, kteří jsou ochotni věnovat svůj volný čas tomu, aby se naučili, co je třeba rybě dát. Dopisem však nekončí boje za vodu pro naše ryby. Budeme pokračovat dál. Bude možné pomocí Národních výborů sehnat rybníky? Nebo s jejich pomocí postavit nové? Ale ani u rybníků nekončí starost našich členů o vodu. Znovu a znovu jsou drancovány tekoucí vody našeho povodí. Znovu píšeme upozornění Skalici u České Lípy, Velenicím a Lindavě. Množí se případy vypouštění nebo zadržení vody mnohdy pouze pro pár větších kousků. Ničeny jsou však i zbytky násad, které v povodí jsou. Ke vší smůle už měsíce marně bojujeme za povolení k jízdě motorovým vozidlem pro porybného Josefa Pohla. Obejít pětadvacet kilometrů spolkového povodí pěšky se nám zdá opravdu trochu mnoho. A z důvodů opravdu nepochopitelných není možné dosáhnout dohodu. Nepomáhají ani osobní intervence, protože zatím všechno přeje živlům, které nejsou rybě příliš nakloněny.

     Trpělivost je ctností, kterou se musí obrnit rybář ani ne tak u vody, jak soudí mnozí nezasvěcenci, ale spíše v jednání s úřady a institucemi, které hájí – co vlastně v našem případě hájí? Opět jsou to zájmy jednotlivců před zájmem kolektivu. Žádosti o přidělení bažiny v Chotovicích jsou přítomni i naši zástupci.

Zemědělská komise však zamítá návrh o znovu zřízení rybníka. Za zmínku však stojí poznámka jednoho ze členů komise , který říká: „ …. vždyť o tom můžete mluvit s nájemcem , možná ,že vám to pronajme.“

     A co Sloup? I tady je plocha menšího rybníčku bývalého národního správce pana Mejstříka, který nám sděluje, že již v minulém roce odevzdal dekret. Odpovědi, které pokud dojdou, jsou vyhýbavé a odročují záležitosti, které jsou přední věcí nás rybářů, na neurčito. Nezbývá, než se obrátit na Poříční svaz rybářský v Ústí na Labem. Zjednejme jasno v záležitosti obhospodařování vod. Odpověď na naše volání přichází přímo z ústředí. V příkaze Ministerstva zemědělství stojí.  Aby bylo vyhověno v rámci stávajících možností žádostem rybářských organizací o zlidovění rybolovu, ukládá se všem podnikovým úřadům, aby nadále nebyly pachtovány státní rybolovy jednotlivcům a aby také těmto nebyly prodlužovány pachtovní smlouvy. Rybolovy ve státních vodách buďtež nadále , s vyjímkou vod pstruhových, pachtovány, jen lidovým rybářským spolkům na doporučení Jednoty českých rybářů. Pro všechny vody pstruhové budou vydány Správami státních lesů povolenky na jednotlivé dny. Bližší pokyny budou vydány Ministerstvem zemědělství – ústředním ředitelstvím Státních lesů a státků. Státní vody v bývalém pohraničí, až na další opatření,  ponechte z důvodů státní bezpečnosti v režii.

     Počet členů v tomto roce stoupl na 35. Vzhledem k ochraně ryb našeho povodí bylo omezeno chytání na dva dny v týdnu.

     Sucha, která panovala prakticky během celé sezóny a kanálové splašky posílené odpadními vodami sklářských rafinerií byly příčinou hynutí ryb na potoce Šporka. Také nouzové uložení násady mělo za následek hynutí kapra, tak že odrostlé kusy musely být sloveny a v tísni byly uspořádány „ rybářské hody“ spojené se zábavou. Trochu se tím zlepšila finanční situace spolku a tak ( zaokrouhleno dobrovolným příspěvkem ) máme na konci roku 10.000 korun.

Což ve srovnání s pasivem v roce 1946 je opravdu vynikající výsledek.

 

 

                                                                                            prosinec  1947

 

Ve znamení rybníků a rok 1948

 

 

     S novým rokem dáváme dohromady nejdříve funkcionáře spolku. Na valné schůzi byli zvoleni :

Předseda  :             E. Fiala

I. Místopředseda    Fr. Ajšman

II.         „              Jar. Ježek

Jednatel                F. Svoboda

Pokladník               K. Kodat

I. Hospodář           V. Neřád

II.         „              Fr. Sedlák

I. Porybný             J. Pohl

II.         „              K. Kodat

Poradní sbor:         Havelka, Havránek, Kopic, Peca, Rozinek

Revisoři účtů:        Capouch, Laksar

Členové akčního výboru spolku:  Fiala, Ježek, Peca, Rozinek

 

     Pro jarní osazení tekoucích vod zajišťujeme přes zemský svaz rybářský 20 000 ks pstruha obecného. Už během deseti dnů nám padá tento kámen ze srdce proto, že nám svaz přiděluje z líhně J. Šebory z Valteřic požadovaného pstroužka.

     Kalné oči štíhlých krasavců žalují. Proud unáší bezmocná těla desítek nádherných dravců našich vod. Zákrut za zákrutem, kámen za kamenem – všude stejný, bezútěšný pohled na mrtvá těla ryb. Smutná bilance pstruhového úseku Šporky.

     Není možné jen bezradně stát. Prošetřením hromadné otravy se zabývá Státní ústav hydrobiologický v Doksech. Na výsledek šetření nečekáme dlouho. Hynutí Pstruhů ve Šporce bylo zaviněno vypuštěním minerálních kyselin do potoka. Zjištěno bylo i to, že továrny našeho města nemají neutralizační a čistící zařízení a pokud je mají, tedy už dávno neplní svůj účel. Je nutné provést revizi čistících zařízení. Viník je zjištěn! Deset tisíc pstruhů zaplatilo životem nezodpovědné jednání fy. Sieber a Markraf v Novém Boru. Deset tisíc pstruhů jen v našem povodí, sousední spolek v České Lípě ztratil přes osm tisíc pstruhů. Škoda, která je způsobena našemu spolku, je odhadnuta na 35 000 korun – v České Lípě na 34 000 korun.

     Záležitost vytrávení Šporky není tak jednoduchou, jak by se na první pohled zdálo. Nezbývá tedy, než obrátit se na Zemský svaz rybářský se žádostí o právního zástupce pro soudní spor, který jsme nuceni společně s Českou Lípou vést proti fě. Sieber a Markraf.

     Na dosah ruky od nás leží dva krásné úseky potoka. Svitava – krásná, prudká, čistá bystřina, pravé Eldorádo pstruhů, a klidný tichý potok plný tichých hlubokých tůní – Radvanecký potok. První v držení správy Státních lesů v Zákupech, druhý v držení správy Státního polesí ve Cvikově. Už třetí rok dostávají nově zrozené spolky svůj vlastní časopis – Československý rybář. Dvacetosm členů našeho spolku se hlásí k jeho odběru.

     Červený rybník ležící v nedalekém Pihelu je ideálním místem, kam bychom se mohli uchýlit s naší rybou. Dlouhé boje, které vedeme o získání tohoto krásného rybníka, prý „definitivně“ končí. Rybník se stal majetkem a součástí pokusného rybníkářství Státní výzkumné stanice v Doksech. Nezbývá tedy zatím, než znovu a znovu převážet chudáky kapry z koupaliště do kluziště a z kluziště do koupaliště – jak si kdo vzpomene.

     Pstruhařina je krásná věc, ale v našem spolku jsou staří rybáři, zvyklí na rozmanitou rybu. Snažíme se tedy získat nový zdroj ryb jiného charakteru. Zajišťujeme násadového lína, cejna a snažíme se opatřit ročka pstruha duhového.

Netrvá dlouho a dva tisíce duháka ročka se prohání v našich vodách.

Mateční kapři ušlechtilého chovu čekají na svou příležitost. Konečně jsme se dočkali! Máme první možnosti obnovit rybníky pro naši potřebu. Poválečná doba však přináší různé nástrahy pro dobrovolné pracovníky našeho spolku. Rádi bychom pracovali, ale kde vzít boty do rozbahněných terénů? Je velká nouze o gumové holinky, které jsou v našem případě bezpodmínečně nutné. Je to Poříční svaz rybářský, který nám musí pomoci při žádosti na deset poukazů na holinky.

     Ještě není vyrovnána jedna kalamita s vodou, když dostáváme novou smutnou zprávu. Na povodí Šporky ve Skalici nalézá náš člen J.Hrudka opět uhynulé pstruhy. Znovu se jedná o fy. Sieber a Markraf, kde dosud není zřízena čistící stanice a odkud byla vypuštěna odpadová voda. Musíme se znovu bránit. Tehdy, když mrtvou vodou plavou bezmocná těla ryb je již pozdě.

     Upozorňujeme zástupce ONV na nutnost revize filtračního zařízení barvírny Ve Sloupu. Zároveň připomínáme i fu. Werner v Pihelu. Nechceme se příští jaro setkat opět s těmi případy, které odebírají chuť do další práce s ušlechtilou, ale tolik bezmocnou rybou, jako je náš stále ohrožený pstruh.

      Rok se pomalu chýlí ke konci a soudní proces se táhne jako smůla. Nezdá se nám to. Navazujeme spojení přímo s fou. Sieber a Markraf – Borokrystalem z Nového Boru, který je ochoten uhradit našemu spolku 20 000 korun. Končí spor, který nám přinesl mimo dvaceti tisíc korun ještě jistotu, že továrna vybuduje čistící stanici, aby odpadní vody neohrožovaly naše toky.

     Ohlédneme-li se tedy zpět, udělali jsme za tento rok pěkný kus práce pro náš spolek. Dnes máme již 27 km pstruhových vod. Je to hlavně Svitavský potok, Šporka a potok Okrouhelský.

     První rok, kdy si můžeme přes zimu trochu klidněji vydechnout, protože se začíná splňovat náš sen. Máme první stojatou vodu. Máme v obhospodařování jeden rybník kaprový – koupaliště na katastru obce Skalice. Místní národní výbor dal souhlas k tomu, abychom používali městského koupaliště k chovu ryb. Dále je to šestiarový rybníček bří.Rachmanů – katastr Skalice. Obnovujeme kapráček ve  Svobodné vsi a dva odchovné pstruží na katastru Okrouhlé.

     Jsme-li dnes u obnovy rybníků, nesmíme zapomenout na pomoc členů závodní skupiny SČM fy. Hantich, kteří zde odevzdali rybářům opravdu kus poctivé práce.

 

                                                                                                   Prosinec 1948

 

Boje vrcholí a rok 1949

 

S větší nadějí vítáme nastávající sezónu. Čtyři roky tvrdých bojů zanechaly na těle spolku jizvy, zocelily členy, kteří se v boji o existenci spolku píď po pídi propracovávají vpřed. Dočasné neúspěchy nezlomí víru v dobrý konec všech akcí.

     Život rybáře v pohraničí není lehký. Není to jen boj s nepřízní přírody, pytláky, ale i nepochopitelně omezeným jednáním některých členů sousedních rybářských spolků. Dovedeme chápat zdravý zájem členů jednotlivých spolků o povodí, ale i tady je nutné brát v úvahu celospolečenskou funkci i účel, kterému rybařina sloužit má.

     Jednání hospodářů poříčního svazu Libereckého – ve Cvikově, kterého jsme se zúčastnili, nesvědčilo o vysoké inteligenci jednajících, neboť z faktů které jim byly předloženy, nejenže nedokázali vyhmátnout to podstatné pro dobro všech rybářských spolků, ale i dokonale zmařili smírnou cestu, která se mezi sousedními spolky rýsovala. Na této skutečnosti neubírá nic ani jednání kolegy Macha ze Cvikova, který údajně v rozhodující chvíli zmařil nejen uspokojivé vyřešení potoka Svitávka, ale i sloučení obou spolků.

     Hloupý názor jednotlivce neměl mít vliv na jednání celého kolektivu. Stará pravda však říká, že mezi slepými – jednooký králem.

     „Spravedlivým“ rozhodnutím má dnes Cvikov s počtem  30 členů 45 kilometrů pstruhové vody, Mimoň s počtem 26 členů 23 kilometrů pstruhové vody, mimo 16,5 km vody mimopstruhové a Nový Bor s počtem 50 členů – 28 km vod. Přihlédneme-li k tomu, že potok Šporka, jehož délka i s přítoky činí 14 km, byl v loňském roce dvakrát vytráven a nebezpečí hrozí dále – tedy rozhodnutí opravdu šalamounské.

     Odcházíme znechuceni, ale ne poraženi. Snad nejlépe vyjádří náladu usnesení členské schůze, nedat se, bojovat ze všech sil o svá poctivou prací podložená práva.Uzavíráme další smlouvy. Je to na odchovný kaprový rybníček 10 arový, pronajatý od rolníka Pýchy z obce Manušice.Od MNV ve Volfarticích získáváme tři odchovné rybníky, celkem 12 arů. Další odchovný rybník je rovněž ve Volfarticích a má rozlohu 16,5 aru. Usnesením MNV bylo nám dáno k dispozici obecní koupaliště k odchování pstružího plůdku. Od rolníka Novotného na katastru obce Okrouhlé jsme pronajali dva menší rybníčky, rovněž pro odchov plůdku.

      I když bylo v loňském roce definitivně rozhodnuto o Červeném rybníku v Pihelu, nevzdali jsme se naděje. Svým slušným jednáním jsem dosáhli na MNV v Pihelu usnesení, ve kterém nám MNV zaručuje, že pronajme našemu spolku veškeré rybníky, které jsou na jeho katastru obnoveny. Netrpělivě čekáme na vyjití nového rybářského zákona, od něhož si slibujeme podstatné rozšíření povodí. Věříme, že splní i to, co od něj všichni rybáři očekávají, totiž zavedení pořádku a jednotného řádu na všech tekoucích vodách republiky.

     Abychom mohli splnit jeden z bodů rybářské pětiletky – pěstování generačních pstruhů, vyhlásili jsme potok Rebenku, jeden z přítoků Šporky a potok Okrouhelský, hájeným spolkovým pásmem. Rostou nám zde generační pstruzi, které chytáme na rok 1950, kdy budou chytáni pro umělý výtěr spolkové líhně. Chce to kus sebezapření od všech členů. Láska k rybě však dovede překonat touhu po sportovní a tak se dělíme s generačním pstruhem o ten skromný kousek sportovní vody, která není ohrožena vytrávením. Mimoděk se člověku derou na mysl poznámky kolegů z Mimoně, kteří prohlašovali, že takovýto spolek není schopen života. Spolek žít bude ! I v tvrdých podmínkách hodných celých chlapů, kteří ví za čím jdou, kteří umí dovést každou započatou práci až do konce.

     Svoji péči jsem přenesli i na vody stojaté. Opět krůček za krůčkem jdeme vpřed i když jsme si vědomi toho, že bude třeba ještě mnoho mravenčí píle i práce, než přijdou první uspokojivé výsledky. „Koupaliště“ na katastru Skalice slouží jako rybník kaprový. Vzhledem k jeho blízkosti Boru, uvažujeme o tom přizpůsobit jej na sportovní rybník. „Kluziště“ v Boru bude jako výtažník a „Knoblochův“ rybník na katastru obce Skalice pro dostatečnou hloubku a dobrý přítok vody, bude sloužit jako rybník komorový. Z menších rybníků máme dnes smluvně zajištěno pět rybníčků pstruhových s čistou průtočnou vodou. Dále máme v obhospodařování jeden rybníček pro odchov lína jako ryby hlavní a kapra jako ryby vedlejší. Ostatních šest rybníčků je používáno pro chov kapra. Pěkný rybníček pronajatý od MNV v Chotovicích má kolega Kopic, který nám nejen dovolil uložit do něho k přezimování část kaprů, línů a bílé ryby, ale uvažuje i tom nám jej přepustit. Naše hospodářství na stojatých vodách sestává tedy dne s ze 13 rybníků a rybníčků.

     Přibývá starostí i o vody pstruhové. I když jsme včas objednali 30 000 ks pstružího plůdku Po0, dostali jsme jen 16 000 kusů. Nespoléháme se jen na dodanou rybu. V budoucnu bychom si rádi vyprodukovali rybu sami. Těžko říci, z čeho má opravdový rybář větší radost. Z toho, když na jeho třpytku zaútočí divoký král tůní, či z toho, když mezi jeho prsty projíždí štíhlá nitka bystrého pstroužka, kterého sám vypěstoval.

     Z naší pokusné líhně vychází 2 200 kusů krásných odkrmených pstroužat. Byli vysazeni do zřízených tůni v osadě Svobodná ves, aby na  jeře putovali do spolkového povodí. Pokračujeme i v získávání vlastních kapříků. A tak prochází našima rukama 25 000 malých kapříků z vlastních generaček. Škoda, že výtěru nepřálo i počasí. Trojí výtěr a velké střídání teplot mělo určitý vliv na vykulení i na vývoj plůdku.

     Snažíme se získat i plevelnou rybu pro své dravce a tak zakupujeme při odlovu nově pronajatého rybníčku v Manušicích 5 kg kapří násady a 18 kg plevelné ryby.

     K vytření máme připraveno 45 matek pstruha duhového a 65 mlíčáků. Nemáme však dostatek zkušeností, abychom mohli spoléhat jen sami na sebe. Zajišťujeme proto už dnes dostatečné množství násady pro naše vody. Na Mělníku v pstruží líhni na Přeplatilově objednáváme 10 000 Po0 a 20 000 Pd0 ( pstruha obecného a pstruha duhového ). Chceme být připraveni na případné rozšíření našeho povodí a tak zajišťujeme ještě příděl 20 000 kusů plůdku pstruha obecného od kolegy Šebora z Valteřic.

     Pro lepší a operativnější zásahy na našich vodách montujeme přístroj na lov ryb elektřinou. Chceme jej v prvé řadě využít na vyčištění našich pstruhových vod od štik, mníků a okounů, kteří se nám zvláště na potoku Svitávka ukazují ve velkém počtu. Hodně si také od tohoto přístroje slibujeme při odlovu pstruha pro umělý výtěr v naší spolkové líhni. Sotva jsme trochu pookřáli z ran zasazených nám v roce 1948, přišla katastrofa nová.

     Dne 7.září stojíme znovu nad mrtvou vodou potoka Šporka. Černý den pro členy rybářského spolku. Těm, jejíchž rukama prochází pstroužek od svého narození až do této smutné chvíle se svírá srdce při pohledu na tuto spoušť, která se táhne naší vodou. Vytráveni jsou tady nejen ročci, které jsme v loňském roce vysadili, ale i velké kusy, které se v průběhu roku do této vody dostali.

     Protokol mluví o vyhynutí ryb větších 20 dkg, ve váze asi 100 kg. Vzorky vod spolu s několika uhynulými kusy byly okamžitě odeslány Státnímu hydrobiologickému ústavu do Prahy. I z druhého dne byly odeslány vzorky vody i s bahnem. Chemický rozbor uhynulých ryb a vody došel, ale rozbor druhé zásilky urgujeme marně. Z tohoto důvodu není možné přistoupit k likvidaci celého případu. Zrušená hydrobiologická stanice v Doksech si uměla poradit rychleji. Čtvrtý případ vytráveného potoka Šporka od roku 1945 staví před nás otázku. Budeme dále zarybňovat tuto sice krásnou, ale neustále ohrožovanou vodu.

     Damoklův meč visící nad naši hlavou není jen v případě Šporka. Záležitost barvírny ve Sloupu není u konce.Na naše urgence u ONV v České Lípě dostáváme dopis, ve kterém nám sděluje podnikové ředitelství, že filtrační stanici nebudou stavět, neboť barvírna ve Sloupu bude zrušena. Na otázku kdy, nám neodpoví nikdo!

     Kolikrát ještě budeme bezmocně zatínat pěsti na březích mrtvého potoka? Rybníky, které jsme smluvně zajistily, potřebují nutně ruku dobrého hospodáře. Vykasali jsme si rukávy a dali jsme se do práce.

     Knoblochův rybník ve Svobodné vsi dostal nový požerák, bylo vyhloubeno a znovuzřízeno loviště, přeliv a byla prohloubena napájecí stoka v délce asi 400 metrů. Za požerákem byla zvýšena hráz. Jeho napouštění ukázalo jak nutně potřebují rybníky odborné ošetření. Neošetřené hráze zvětrají a desítky myší dokonají dílo zkázy. Čelní hráz nově napuštěného rybníka silně propouští vodu. Nezbývá než v hrázi vykopat nové těsnící jádro. Teprve po této úpravě mohl být rybník napuštěn na plnou vodu a osazen.

     Na dalším rybníku ve Svobodné vsi je postaven betonový požerák a do průrvy ve hrázi pokládáme kameninové roury. Ale to už na dveře klepe zima. Pokud sychravé podzimní počasí dovoluje připravujeme základy pro obnovu a zřízení dvou pstruhových rybníčků v Okrouhlé. Stačíme připravit požeráky a vysekat porost, abychom rybníky odbahnily. Tím končí naše přípravy.

     V průběhu roku odpracovali 762 hodin naši členové. Prací se zúčastňovalo celkem 31 členů, průměr je tedy 24 a čtvrt hodiny na jednoho. Uvádíme-li dnes průměr na jednotlivce, je vcelku, je pochopitelné, že není možno mluvit o stejném počtu odpracovaných hodin u všech členů. Odpracovaný počet hodin měl však vliv na vydávání povolenek. Po dosažení plného počtu 3 dnů stanoveného sportovním řádem pro pstruhové vody bylo nutno odpracovat 25 hodin.

     Chvíle strávené v přírodě jsou krásné. A nejsou to jen vždy ty co prožijeme při lovu ryb. Vždyť mnozí z nás byli nuceni urazit více jak 10 km na kole, aby se mohli zúčastnit brigád. A přeci to byly tyto chvíle, na které se rovněž nezapomíná. Chvíle strávené při společné práci o naše ryby, pro naši radost a odpočinek po práci se stávají duševním osvěžením z všední každodenní práce.

Pro rok 1950 máme připraveny tyto úkoly:

-         sjednat smlouvu o pronájem dvou rybníků s pivovarem Litoměřice, případně FNO či MNV v Pihelu,

-         úprava napouštěcího a vypouštěcího zařízení rybníčku v Novém Boru,

-         zřízení malých hrází a přepadů na potoku tekoucím ze Slunečné do potoku Šporka, v délce asi 2 km,

-         osazení tohoto potoka násadou

-         pěstování vlastních generačních pstruhů

-         započít s přípravnými pracemi na obnově rybníka ve Svobodné vsi,

-         rozšíření vlastního odchovu pstruhů,

-         úprava rybníčku na katastru obce Skalice,

 

     Přípravou prací na rok 1950 uzavíráme další list knihy práce i radostí členů rybářského spolku v Novém Boru.

 

 

 

 

5 let existence a rok 1950

 

 

     Už pět let, tvrdých let spolkového života je za námi. V nastávající sezóně nastupují do funkcí spolku noví členové správního výboru.

 

Předseda                H r u d k a  Jaromír

1 místopředseda      L u k a v e c  Josef

2     -/-                 L a k s a r  Bohuslav

Jednatel                Dr.B e r b r  Ad.

Pokladník               H a v e l k a  František

Tisk a propag.ref.  S v o b o d a  František

Revizoři účtů         A j š m a n  František

                             H a n o u s e k Adolf

Správce invent.      N e ř á d  Václav

Vrchní porybný      R o z i n e k Josef

Členové výboru       Š k o d a

                             T ř í s k o

                             H a v r á n e k Josef

                             C a p o u c h

                             K o p i c  František

Náhradníci             P o h l  Josef

                             Š u l c  František

                             J e ž e k Jaroslav

                             D v o ř á k

 

     Z několika členů, kteří začali rybařit v našem městě, se stává spolek s velkým počtem členů, spolek, jehož členská základna roste dne ode dne. S opravdovou radostí mezi sebe vítáme každého, koho táhne srdce k přírodě i kolektivnímu životu našeho spolku. V dopise, který obdrží každý z nových zájemců se říká :

                             Věříme, že se plně zapojíte do našeho spolkového života, jak v

                             zábavě,  tak i v práci a že se vám bude v našem kruhu líbit.

                             Ještě před zahájením lovné sezóny bude mít možnost poznat

                             většinu členů při úpravách potoků a rybníků, jejich přelovování

                             a zarybňování, ke kterým pracím členy pozveme. Jistě i vy se

                             plně do naší budovatelské práce zapojíte.

 

     Ano říkáme to jasně. Od svých členů chceme nejen pochopení a zájem o rybu, ale i zájem o kolektiv a práci, která je jedním z prostředků, přes který se dostáváme i k těm vytouženým chvílím u vody.

     Stále více a více úkolů vyžaduje hospodářství, které nyní vedeme. Není již možné bez řádné organizace provádět dlouhou řadu prací, kterou musíme zvládnout. V měsíci březnu bylo tedy přikročeno k vytvoření organizační komise, jejímž úkolem je vypracovat postup všech prací, stanovit  spotřebu materiálu, práce a nářadí a postarat se o jejich dopravu včas na místo. Členové  organizační komise jsou : Hrudka, Laksar, Capouch a Třísko mladší.

     Komise i práce je připravena. Chybí jen lidé, kteří by ji vykonali. Chybí opravdu? Ne ! kolega Rozinek podává návrh, aby se každý z členů zavázal k odpracování určitého počtu hodin – do určité doby – aby tak komise měla možnost přivolat členy okamžitě podle potřeby prací k jejímu plnění. Jen z přítomných členské schůze vzešlo 486 hodin závazků, které si členové odpracují podle uzavřených smluv do 15. května.

     Také funkce hospodáře je stále náročnější. Je nutno přikročit k rozdělení hospodářství na pstruhové a kaprové. Kolega Laksar si ponechá pouze hospodářství pstruhové a hospodářství kaprové si berou na starost kolegové Třísko starší a Třísko mladší.

     Poříčním rybářským svazem našeho spolku se stává Liberec. A hned začíná foukat i jiný vítr. Na schůzi rybářských spolků na KNV v Liberci se projednává mnoho změn, které mají zasáhnout naše spolky. Ve svém projevu říká rybářský inspektor z KNV S.Šebor mimo jiné : - úkolem spolků je pečovat o rozvoj rybářského sportu, pečovat o to, aby toky byly řádně zarybněny a ceny povolenek přitom co nejnižší, aby rybářský sport mohlo provozovat co nejvíce pracujících.

     Nová éra nastane stanovením rybářských revírů a zarybňovací povinnosti. Násady mají produkovat za přiměřené ceny státní statky, které také budou pronajímat revíry tekoucích vod lidovým rybářským spolkům a budou dohlížet na jejich správné hospodaření.na rybničních plochách budou hospodařit státní statky a rybářské spolky jim mají pomáhat. Rybářské spolky a družstva budou hospodařit jen na těch vodních plochách, které jim státní statky přenechají. Nové líhně u spolků zakládány nebudou, avšak dosavadní pstruhové líhně budou ponechány, jelikož je nedostatek generačních pstruhů a lipanů. Ty budou zatím spolky pěstovat dál, ale jejich hlavním úkolem bude se starat hlavně  o rekreaci pracujících na tekoucích vodách, kdežto státní statky budou pěstovat konzumní rybu. O každém úseku spolkové vody bude nutno vést přesnou evidenci hospodářskou. Veškeré spory mezi ČSSS a spolky, jakož i mezi spolky samými musí zmizet a musí nastat dobrá spolupráce. Státní statky dosud nemohly dodávat násadu spolkům, neboť převzaly kolem 500 ha vod a musely je zarybnit.

     Už 70 členů patří do našeho spolku. Jsou z různých vesnic, rozsetých kolem našeho města. Pro zlepšení obhospodařování našeho spolkového povodí na potoku Svitavka, který je dosti vzdálen od našeho města, zřizujeme pro členy obce Lindavy a Velenic odbočku spolku v Lindavě. Jejím předsedou je Jan Kupka – jednatelem J.Mišech – pokladníkem J.Dlouhý a pomocníkem hospodáře Miroslav Čihák.

     Spolupráce se státními statky je tady. Ovšem představují-li si takto spolupráci s námi, tak to se asi těžko shodneme! I když nový rybářský zákon ještě nevstoupil v platnost, vnáší státní statky-rybářství v Doksech zmatky do našeho hospodářství. Ačkoliv máme povodí Svitávky, na katastru obce Lindavy a Svitavy a Velenic pronajato od těchto obcí řádnými smlouvami, pronajaly ČSSS

rybářství v Doksech naši vodu ve Velenicích rybářskému spolku v Mimoni. Takhle tedy „prohlubovat“ spolupráci s ČSSS – nebudeme!

     Se státními statky-rybářství v Doksech máme vůbec zkušenosti, které nepatří k těm nejlepším. Tak třeba 6.dubna nám oznamují, že dne 28.3. ( pět dní potom, kdy nám potvrdili příjem našeho dopisu ze dne 20.3., kterým jim bylo oznámeno uzavření nájemní smlouvy s obcí Pihel ) osadili rybník svou rybou !

     Nechápeme stálý – několikaletý boj o tento rybník ze strany ČSSS-rybářství Doksy tím méně, že toto rybářství nevyužívá všech vodních ploch, které jsou v jejich vlastnictví. Nezbývá, než dořešení otázky vlastníka Červeného rybníka přenechat ONV, který musí odpovědně přešetřit případ tohoto dlouholetého sporu.

     Přihlédneme-li k plánu pro rok 1950 a jeho plnění, můžeme být spokojeni. Vždyť třeba u zarybnění, kde je plánováno 10.000 ks Poo, bylo použito 55.000 Poo. Neplnění, které bylo nutno zaznamenat v některých případech, mělo vždycky důvod někde jinde než u našich členů. U případu osazení vod Pdo to bylo nedodání objednaných pstruhů duhových z Přeplatilova. Do odchovu ročků rušivě zasáhli neznámí pachatelé, kteří uvolnili síta u dvou rybníčků a vniklí pstruzi dospělí zde způsobili ztráty.

     Založeno bylo v tomto roce 6 odchovných rybníčků, obnovena rybí sádka ve Skalici. Na potoku Svitavském a potoku Rebenka bylo zřízeno 16 přepadů. Pod dohledem hospodáře byl proveden průzkum pstruhových vod a zjištěna stanoviště štik, které byly odchyceny. Na přítoku Šporka v obci Svobodná ves byla zřízena rezervace.

     Na potoku Svitavském bylo členy pobočky v Lindavě vyčištěno 2 Km pstruhové vody od střepů, plechů a podobně. Bylo provedeno odbahnění 6 rybníčků v Manušicích, Skalici a Volfarticích, přeoráno dno u rybníku ve Svobodné vsi a posekány tvrdé porosty na rybníčků ve Volfarticích.

     Také po finanční stránce můžeme být spokojení, neboť ani tady jsme nehospodařili špatně. Vydání v tomto roce činilo 21.303,80 korun. Příjem byl 27.788,60 korun. Na hotovosti tedy máme koncem této sezóny 6.484,80 korun.

A finanční otázkou končí i rok 1950.